o.s. Klub 1938 – Četnická stanice Habersbirk – četnictvo, policie, finanční stráž…

Tento červencový víkend věnován byl výcviku v jízdě na bicyklech. Nejprve byla provedena teoretická příprava, tj. přezkoušení ze silničních předpisů a zákonů (např zákon č. 82/1938 z 8. dubna 1938 nebo Směrnice 6720/29 z 15.června 1929 Vyšetřování nehod způsobených motorovými vozidly). Nebylo to jednoduché, ale nakonec všichni účastnící kurzu teorii zvládli a tak i přes nepřízeň počasí mohlo se do Krušných hor, jak jinak než v uniformách, vyrazit. Přes náročný terén a nepřízeň počasí byla pomocí bicyklů provedena kontrola silničního tahu Hřebečná – Rýžovna. Kde došel dech či síly, muselo se z kola slézt a terénní nástrahy pěším způsobem zdolat. V obci Rýžovna pak byla provedena kontrola místního restaurantu. Cvičení i přes nepřízeň počasí a posléze sušící se uniformy mělo hladký průběh, a proto za odměnu byly ještě v podvečer navštíveny koupele v pohraniční obci Potůčky. Parní lázeň všem zúčastněným jistě udělala dobře a již teď se všichni těší na další náš výšlap na kolech.

Dne 6.8.2011 se členové našeho klubu čet. Leopold Vlk, voj. Boleslav Vlk, stržm. František Hyčka st. a stržm. František Hyčka ml. a naše Blanka Hyčková zúčastnili bojové ukázky „Boj o řopíky“ na pevnostní linii u malebného městečka Slavonice. Ukázka se skládala ze dvou částí. V první části byl předveden dobový život na hranicích a činnost SOS, výpady Freikorps a dále vyhlášení mobilizace v roce 1938 a po té den potupy našeho národa „Mnichovská zrada“, ochrana prchajících civilistů, odstoupení SOS a armády z hranic. Ve druhé části byl předveden fiktivní boj „Jak by to asi bylo, kdybychom Mnichovský diktát nepřijali“. V této ukázce první družstvo SOS pod velením stržm. Františka Hyčky st. padlo do posledního muže při obraně státní hranice proti vpadnuvšímu Wermachtu a jednotkám SS. Po té, co se bitva přesunula dál, byla naše jednotka recyklována a po té se spolu s armádou ČSR podílela na likvidaci a zatlačení německých jednotek zpět za hranici. Jednalo se o nádhernou akci v překrásném prostředí linie řopíků, počasí se přes ranní déšť před ukázkou umoudřilo a svítilo slunce. Dík patří organizátoru Jiřímu Duchoňovi a jeho drahé choti Nataše za příjemné prostředí a ubytování.

Tento rok, můžeme říct již tradičně, jsme uspořádali muzejní noc v Habartově, v Muzeu bezpečnostních sborů. Na programu byly soutěžní disciplíny pro děti a mládež, prohlídky muzea s výkladem našich členů (samozřejmě v dobových uniformách), na ploše za budovou muzea nechyběla vystavená dobová vozidla a mnoho dalšího. V podvečer po vyhlášení vítězů soutěží přišly na řadu bojové ukázky zaměřené tentokrát více na těsně poválečné období, ale představen byl i hospodský život pražské galerky a zlatým hřebem večera byl zakázaný koncert „mániček“ v době hlubokého socialismu, jenž byltvrdě rozehnaný Veřejnou bezpečnostní na popud Pomocné stráže VB.

V medicíně tak náročná diagnóza. „Vzteklina“ Pro náš Klub a další KVH, akce, na kterou se sice těšíme, avšak již jen myšlenka na ni vyvolává obavy z její náročnosti. Nejinak tomu bylo i letos.

V pátek navečer jsme se začali scházet v naší oblíbené restauraci U Lípy ve Velichově na Karlovarsku. Vlastní akce, která vyplnila celou sobotu, se tentokrát nesla v duchu ústupových bojů německé branné moci na území Československa v roce 1945. Náš Klub představoval partyzánskou skupinu, vedenou příslušníky protektorátního četnictva a bývalými příslušníky finanční stráže. Ta společně s partyzánskou skupinou Jana Žižky z Trocnova, představovanou kolegy z Brna a Moravy vůbec, dotírala na ustupující německé jednotky. Akce byla povšechně náročná a vyžadovala značnou fyzickou zdatnost i odolnost všech zúčastněných. Zřejmě jako nejtěžší byl hodnocen úkol, kdy jsme na provizorních, z větví a celt zhotovených nosítkách, museli v náročném krušnohorském terénu, při neustálé bojové pohotovosti, přepravovat raněné. Součástí akce, jejíž každý detail navíc hodnotili přítomní přísní komisaři, byl rovněž test z topografie a test dějepisný. Ve večerních hodinách pak také meziklubová soutěž v technických znalostech o použitých zbraních a v kulturních vystoupeních.

Bylo nám ctí i potěšením setkat se s tolika dobrými přáteli. Ve všeobecném hodnocení úspěšnosti jsme se z mnoha zúčastněných klubů umístili na skvělém druhém místě.

I přes přirozenou skromnost si dovolíme tvrdit, že se tento letošní, náš již třetí masopust mimořádně vydařil. Počasí bylo překrásné, jak Bohem požehnané (snad se nerouhám), prostředí veskrze příjemné, návštěvníků hojnost. Kromě naší běžné “masopustní” činnosti jsme se tentokrát na statku Bernardu představili, a myslíme že k velké spokojenosti diváků, i s přibližně půlhodinovým vystoupením. Vystoupení sestávalo z dvou dramatických scén z kriminálního života První republiky. Scény byly proloženy reklamou rovněž z této doby, přirozeně. Ač se jednalo o scény dramatické, které jsme secvičili tvůrčím způsobem, některá místa jsme pojali veselou, možná až vtipnou formou. A přestože se obě ukázky odehrávaly v roce 1938, byly provedeny barevně. Všem zúčastněným patří velký dík, největší snad prap. čet. Josefu Mackemu za skvělé scénario.

Tradiční masopust v Chodově u Karlových Varů se neobešel bez naší účasti. Na začátku přednesl velící akce zdravici panu starostovi a požádal tak o svolení konání masopustního reje. Starosta potěšen oslavnou řečí masopustní rej povolil. Průvod tak za asistence kombinované jednotky četnictva, finanční stráže a armády vyrazil do ulic. Celý den proběhl bez sebemenšího narušení pořádku. Snad jen za zmínku stojí, že medvěd jenž oslav byl přítomen, jsa ucítit medové perníky, neudržel se a vrhl se na perníkářovu živnost. Naší bleskovou asistencí byl však medvěd záhy zneškodněn a rej, veselí dále tak mohlo pokračovati ku spokojenosti všech zúčastněných.

Akce se za náš Klub zúčastnili čtyři četníci, jeden policista a dva příslušníci finanční stráže. Byli jsme při korunovaci krále masopustu a propůjčení klíče od města. Doprovodili jsme masopustní průvod a následně se spolupodíleli na udržování veřejného pořádku a kulturně-společenském ruchu.

Na zasněžených svazích ašské vrchoviny se konalo cvičení v jízdě na dobových ski. Po krátkém rozcvičení, jsme se s vervou a odhodláním vrhli zdolávat horské masivy. Přes nepatrné obtíže jsme se brzy přenesli a vzápětí jsme již vzorově “létali” na ski. Na závěr cvičení byl proveden úspěšný zásah proti známému ašskému pašíři.

Stejně jako každý rok se náš klub účastnil Plesu Policie ČR v Sokolově. Letos jsme plesání slavnostně zahájili jako kombinovaná jednotka složená z několika příslušníků v uniformách z různých období historie bezpečnostních sborů ČR. Jako půlnoční překvapení jsme pro návštěvníky plesu zinscenovali epizodu z bojů SNB proti teroristům v roce 1945.

Netradiční oslava zrodu Republiky Československé. Jako každý rok jsem se vydali do Krušných hor, abychom jako jednotka PP 1. NB prohnali skupiny Wehrwolfů, kteří se snaží škodit v našem osvobozeném pohraničí.